13. března 2004
.:Přidat k oblíbeným
.:Napsat e-mail





Články
Lekce
Příklady

Než začnete číst:

V tomto textu se budu velice často zmiňovat o událostech. Pokud nevíte, co to je, doporučuji vám přečíst si druhou lekci DHTML nebo ještě lépe (pokud na to máte čas a náladu) první dvě lekce DHTML.

Vkládání skriptů:

Zde se zmíním pouze o jednom - tom základním - způsobu vkládání skriptů do stránky. Pokud chcete vědět víc odkazuji vás opět na lekce DHTML, tentokrát na lekci 3. Tím slibovaným základním způsobem je vkládání skriptů do hlavičky dokumentu. HTML dokument obsahuje sekci ohraničenou tagy <head> a </head> a právě sem musíte vepsat dvojici tagů <script> a </script>, ohraničujících váš skript. Lépe je vše vidět na útržku HTML kódu v následujícím příkladu:

	
<head>
<title>Vkládání skriptů</title>

<script type="text/javascript">
<!--
  function nazev()
   { }
//-->
</script>

</head>

Tag <script> zahrnuje atribut type, pokud budeme pracovat s JavaScriptem, nastavíme tento atribut na hodnotu text/javascript – type="text/javscript. Následuje znak pro komentář <!--. Není tak úplně nutný, ale píše se sem kvůli starším prohlížečům, které nepodporují skriptování a mohly by tudíž mít s vaším kódem problémy. Dále prohlížeči taktně naznačíte, že je tu nějaká funkce, kterou má provést. Konkrétní příkazy jsou ohraničeny složenými závorkami – jak je vidět, v našem příkladu funkce nic nedělá. Nakonec uzavřete komentář //-->.

Funkce

Je to posloupnost nějakých příkazů, které se mají provést - tyto příkazy uzavíráme do složených závorek {}. Složené závorky ohraničují začátek a konec funkce, jak už jsem předeslal v minulém odstavci. Každou funkci musíte předem deklarovat, než ji začnete používat. Deklarace jednoduché funkce vypadá např. takhle:

function blabol()
{
   alert("Blablablabla...")
}

Všechny funkce musí být pojmenované. Ale pozor! Žádné dvě funkce nesmí mít stejný název. Je to poměrně logické, potom by vznikl zmatek. To přináší nejméně jednu nespornou výhodu: v programovém kódu můžete jakoukoli funkci volat opakovaně pouze vypsáním jejího názvu. Nemusíte pracně kopírovat deset příkazů, stačí napsat název funkce. Funkce představují pravděpodobně nejefektivnější způsob obsluhy událostí, ačkoli ne jediný - viz. DHTML; lekce 3. Na funkci blabol se můžeme odkázat v HTML kódu např. takhle:

<form>
<input type="button" value="Nekecej" 
       onClick="blabol()">
</form>

Výsledek si můžete prohlédnout:

Tělo nějaké funkce může obsahovat jako příkaz jinou funkci např. takhle:

function blbost()
{
   blabol()
}

To není konec…

Máme za sebou krátké zahřívací kolo, které nejspíš někteří jen letmo přelétli zrakem, protože se tu prakticky znovu omílá to, co už jsem napsal i v lekcích DHTML. Jako další chod vás čeká druhá, obsáhlejší, kapitola a tou jsou proměnné - stačí jeden klik.

Mort


 


Další lekce >>
_
^
Back to top

Valid XHTML 1.0!   Valid CSS!
TOPlist